Baňkování: placebo, nebo pomocník pro regeneraci a výkon?

Baňkování je starobylá léčebná metoda, kterou znají čínská, egyptská i blízkovýchodní kultura (1). Ve fitness komunitě se dnes jako prostředek pro regeneraci používá čím dál častěji. Při baňkování se na kůži přikládají baňky, v nichž se pomocí tepla nebo odsátí vytvoří podtlak. Podle zastánců má metoda zlepšit periferní prokrvení, zmírnit bolest, „detoxikovat“ tělo, zbavit se migrén, léčit akné, snížit cholesterol a posílit imunitu (1).

Existují dva hlavní typy baňkování: suché a mokré. První krok je u obou stejný. Terapeut vloží do baňky hořlavou látku, například alkohol, a zapálí ji. Jakmile oheň zhasne, přiloží baňku na kůži, čímž vznikne podtlak. Baňka zůstává na kůži tři až pět minut, aby nasála krev k povrchu kůže. Při mokrém baňkování terapeut pokračuje tak, že baňku sejme a ošetřené místo na kůži povrchově nařízne nebo propíchne jehlou. Pak baňku přiloží znovu, aby odsál malé množství krve (2).

Lékaři západní medicíny upozorňují, že neexistuje žádný přesvědčivý vědecký důkaz o účinnosti baňkování ani žádný známý mechanismus, kterým by mělo působit. Zastánci tradiční východní medicíny naopak argumentují více než 2 000 lety praktického používání a celostním přístupem ke zdraví (2).

Účinky baňkování by snad mohl vysvětlit souhrnný vliv některých nebo všech následujících navrhovaných mechanismů, k jejich jednoznačnému prokázání je však potřeba další výzkum (1). Teorie imunitní modulace předpokládá, že změna mikroprostředí kůže upravuje biologické signály a aktivuje neuroendokrinní a imunitní systém (3). Genetická teorie předpokládá, že mechanický a oxidační stres působící na kůži aktivuje nebo naopak tlumí expresi genů (4). Teorie vrátkové kontroly bolesti předpokládá, že bolest vyvolaná v jednom místě může ulevit od bolesti v jiném místě (2). Teorie oxidu dusnatého předpokládá, že baňkování uvolňuje oxid dusnatý (NO), který rozšiřuje cévy a ovlivňuje průtok krve (2). Při mokrém baňkování by povrchové naříznutí kůže mohlo spustit kaskádu hojivých procesů (2). Přínosy baňkování může vysvětlovat i placebo efekt, protože už očekávání příznivého účinku může mít skutečné a měřitelné výsledky.

Účinky baňkování zkoumala řada klinických studií. Provést kvalitní vědeckou studii je však obtížné, protože je téměř nemožné uspořádat dvojitě zaslepenou studii kontrolovanou placebem, v níž by pacient ani výzkumník nevěděli, zda účastník dostal skutečnou léčbu, nebo placebo (5).

Autoři přehledu 135 randomizovaných klinických studií zjistili, že většina studií o baňkování měla nízkou metodologickou kvalitu. Většina z nich se zabývala léčbou akné a kožních výsevů. U 85 % studií bylo vysoké riziko zkreslení. Mnohé z nich navíc kombinovaly více druhů léčby, místo aby se zaměřily na samotné baňkování (6). V dalším rozboru 75 randomizovaných kontrolovaných studií zaměřených na zmírnění bolesti krku pomocí baňkování autoři zjistili, že baňkování mělo určitý významný přínos pro zmírnění krátkodobé bolesti, podobně jako akupunktura (7). Malá, ale dobře navržená studie zjistila, že mokré baňkování dokázalo odstranit oxidanty a snížit oxidační stres a mělo podobné účinky jako darování krve (8). Vědecká literatura zatím nepřináší jednoznačné závěry o mechanismech ani o účinnosti baňkování jako samostatné léčby.

Baňkování je poměrně bezpečné a nežádoucí účinky jsou vzácné. Může způsobit změny zbarvení kůže, které vydrží několik dní, a nepříjemné štípání při odsávání. Při mokrém baňkování mohou vzniknout i jizvy. Mezi další nežádoucí účinky patří bolest hlavy, závratě, svalové napětí, nevolnost, kožní infekce nebo bolest v místě přiložení baněk (1).

Baňkování je kontroverzní téma, zároveň je to ale levná, neinvazivní a obecně málo riziková metoda, kterou můžete snadno zařadit mezi další postupy na podporu zdraví, zejména v kombinaci s akupunkturou, akupresurou nebo masáží. Pokud si však nejste jistí jeho vědecky prokázanou účinností, počkejte s ním, dokud další výzkum nepřinese jasnější odpověď.

Zdroje

1. 1https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2005290117302042
2. 2https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6435947/
3. 3https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1744388117301585
4. 4https://f1000research.com/slides/6-1684
5. 5https://www.health.harvard.edu/blog/what-exactly-is-cupping-2016093010402
6. 6https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3289625/
7. 7https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25710765/
8. 8https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25453524/