Samotné BMI vám o tom, jak jste zdraví, neřekne všechno.
Většina zdravotnických zařízení už mnoho let používá index tělesné hmotnosti (BMI) jako standardní hodnoticí nástroj. Je to jejich hlavní metoda, jak odhadnout, zda má člověk podváhu, nebo je obézní. Protože však tento systém vychází pouze z výšky a hmotnosti, může lékaře svést k mylnému závěru, že zdravý a zdatný člověk s větším množstvím svalové hmoty má nadváhu. A naopak – nižší BMI ještě nemusí znamenat, že je člověk zdravější.
O tomto poměru hmotnosti a výšky se už léta vedou vášnivé debaty a stále více lidí si klade otázku: „Je BMI užitečným ukazatelem zdraví?“ Je to oprávněná otázka, zvlášť když někteří odborníci považují BMI za zastaralé a doporučují brát v úvahu i další měření.
Co je BMI?
Podle Světové zdravotnické organizace vytvořil BMI belgický matematik Adolphe Quetelet v roce 1832. Velkou popularitu získalo v 70. letech 20. století a od té doby ho mnoho lékařů a dalších zdravotníků používá k posouzení celkového zdraví svých pacientů.
Stupnice BMI vychází z jednoduchého vzorce, který dává do vztahu hmotnost a výšku. BMI vypočítáte tak, že svou hmotnost v kilogramech vydělíte druhou mocninou své výšky v metrech:
BMI = hmotnost (kg) / výška² (m²)
Kategorie BMI
Když znáte své BMI, můžete podle následujícího přehledu zjistit, do jaké kategorie patříte:
- Podváha – BMI pod 18,5 (vysoké riziko zdravotních potíží)
- Normální (zdravá) hmotnost – BMI 18,5–24,9 (nízké riziko zdravotních potíží)
- Nadváha – BMI 25–29,9 (nízké až střední riziko zdravotních potíží)
- Obezita 1. stupně – BMI 30–34,9 (vysoké riziko zdravotních potíží)
- Obezita 2. stupně – BMI 35–39,9 (velmi vysoké riziko zdravotních potíží)
- Obezita 3. stupně – BMI 40 a více (extrémně vysoké riziko zdravotních potíží)
Protože vzorec nezahrnuje všechny důležité ukazatele zdraví, možná vás napadne, k čemu vlastně BMI slouží. Pomáhá určit, zda vám hrozí vyšší riziko onemocnění souvisejících s obezitou, jako je cukrovka, spánková apnoe, onemocnění jater, artritida, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, cévní mozková příhoda a několik druhů rakoviny.
Pokud se tedy nacházíte mimo pásmo zdravé hmotnosti, je vhodné se poradit s lékařem. Mnoho lékařů doporučuje snížit BMI o jeden až dva body, protože už to může výrazně snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění.
V čem BMI selhává?
BMI sice může pomoci určit riziko metabolických onemocnění, mnozí zdravotníci a odborníci se však domnívají, že by nemělo sloužit jako jediný ukazatel zdraví. Opomíjí totiž řadu důležitých faktorů, které jsou nezbytné pro péči přizpůsobenou konkrétnímu člověku.
Nezohledňuje věk a pohlaví
Mnoho žen se možná ptá, jak vypadá tabulka BMI pro ženy. Žádná zvláštní bohužel neexistuje – kategorie BMI platí stejně pro všechny bez ohledu na pohlaví nebo věk.
A protože BMI pochází z 19. století, nabízí se i další otázka: jak přesné je dnes? Podle některých novějších vzorců (například vzorce, který v roce 1983 sestavil J. D. Robinson) by muži a ženy stejné výšky měli mít různou hmotnost. Ideální hmotnost ženy vysoké 165 cm je podle něj 57,6 kg, zatímco muž stejné výšky by měl vážit 61,6 kg.
A konečně, ani normální BMI u staršího člověka ještě neznamená, že je zdravý, zvlášť pokud vezmeme v úvahu nedostatek pohybu nebo sedavý způsob života.
Nezohledňuje etnický původ
BMI se často považuje za nedokonalé, protože nebere v úvahu tělesnou rozmanitost různých populací. Nedokáže například rozlišit různé způsoby ukládání tuku. Studie ukázaly, že Afroameričané ukládají tuk spíše pod kůži (podkožně), zatímco lidé asijského původu spíše kolem orgánů. Protože tuk uložený kolem orgánů je mnohem škodlivější, měl by se při posuzování zdraví brát v úvahu.
Nezohledňuje svalovou hmotu a rozložení hmotnosti
Vrcholoví sportovci mají vyšší podíl svalové hmoty než průměrný člověk. BMI je přesto často řadí do kategorie nadváhy, protože nebere v úvahu poměr mezi svalovou hmotou a tělesným tukem.
Jak přesné navíc může BMI být, když nezohledňuje tvar postavy a rozložení hmotnosti? Dva lidé se stejným BMI mohou mít odlišná zdravotní rizika, zvlášť pokud má jeden z nich větší obvod pasu. Lidé, kteří ukládají tuk právě v oblasti pasu (a ne kolem boků), mají vyšší riziko cukrovky nebo kardiovaskulárních onemocnění.
Neměří celkový zdravotní stav
Jen podle množství tělesného tuku a hmotnosti je těžké určit, jak je člověk zdravý. Pro podrobnější obrázek jsou potřeba konkrétní ukazatele, jako je krevní tlak, obvod pasu a hladina LDL a HDL cholesterolu, triglyceridů a cukru v krvi. Všechny tyto faktory je třeba posuzovat společně, a ne odděleně, jak je tomu obvykle u BMI.
Je tedy BMI užitečným ukazatelem zdraví? Nakonec může být užitečnější pro odhad budoucího zdravotního stavu než pro posouzení toho současného. Pokud jste například celkově zdraví, ale podle BMI patříte do kategorie nadváhy, můžete být v budoucnu ohroženi cukrovkou nebo kardiovaskulárními onemocněními.
Závěr
BMI může být dobrým výchozím bodem, protože pomáhá odhalit rizika spojená s nadváhou nebo podváhou, nemělo by však sloužit jako jediný ukazatel zdraví. Hmotnost a výška sice zdravotníkům o zdraví člověka něco napoví, je ale potřeba zohlednit i další faktory, jako je věk, pohlaví, etnický původ, genetika, hustota kostí a množství tuku či svalové hmoty.
Vyplatí se proto svému BMI dobře rozumět a sledovat i další ukazatele, například podíl tělesného tuku, svalové a kostní hmoty. Pravidelně sledujte svůj pokrok a mějte své zdraví pod kontrolou.
